Esej

Zuzana Burgrová:

Služebni katalog Jesenski medunarodni zagrebački velesajam 13. – 20. IX 1987. Vazba V4, šitá vazba v měkkých deskách, obálka 300 g o rozměru 123 mm × 225 mm, materiál křída lesk, potisk 4/4. K nižní blok (117 mm × 219 mm) o 552 stranách, papír ofsetový 150 g, potisk 1/ 1, barva černá. Vlepené dělící listy (300g, křída lesk) s výsekem hmatníku oddělující jednotlivé sekce: INFORMACIJE, SAJMOVI, POPIS IZLAGAČA, TECHNOMETAL-VARDAR, RUDI ČAJAVEC, ŽELJEZARA SISAK a DODATAK POPISU… zbytek názvu nelze bohužel vzhledem k velikému opotřebení knihy přečíst. Další výbava knihy je několik všitých, na niti zavěšených záložek o rozměru 110 mm × 200 mm se zakulacenými rohy ze stejného materiálu jaký je použit na obálku, s potiskem 1/1 přímou barvou. Přesný počet záložek již vzhledem k velikému opotřebení knihy nelze zjistit. Ptáte se jak je možné, že se na první pohled nudný, 500 stránkový katalog z jugoslávského strojírenského veletrhu může vůbec takto opotřebit? Ano, je to možné, právě jsem vám popsala mojí nejoblíbenější dětskou knihu. Knihu, kterou si přivezla moje maminka ze služebního zájezdu v roce 1987 a dál jí nehodlala věnovat větší pozornost, tu mojí zřejmě přitáhla barevnou obálkou. Je na ní veliké duhové logo veletrhu, černobílé logo se dvěma lvi Tvornice duhany Zagreb, pruhovaná reklama mlékárny Zdravo i dobro KIM ze které se na svět usmívají dvě ikonky chlapečka a holčičky a ve spodní části obálky září žluté pole s červeným kafe mlýnkem výrobního závodu Franck lákající nabídkou kávy, čaje, kikiriki, tedy oříšků a čipi čips, bramborových lupínků. Vnitřní uspořádání katalogu by se mohlo zdát méně zábevné, nabízí pouze abecedně řazený výčet všech zúčastněných firem.

Na jedné straně katalogu jsou zpravidla uvedeny 2 – 3 vystavovatelé s krátkým popisem činnosti firmy, umístěním stánku v areálu veletrhu a, na toto „a‟ kladu veliký důraz, jeho logem. Těchto víc jak tisíc miniaturních černobílých obrázků způsobilo, že už mne nikdo nikdy nezlákal Helenou Zmatlíkovou ani Zdeňkem Burianem. Jenom si to zkuste představit! Okřídlené logo výroby motorových součástek Balkanija vedle dvou hrozících blesků společnosti Elektroda, hned na další stránce kráčí mladá slečna v chorvatském kroji s obří uzeninou v náručí firmy Gavrilovič naproti nebojácné typografii vrtaček HILTI. Jako pětiletá jsem měla v oblibě kloboukem mávající veverku zastupující společnost Mladost – školski pribor, tiskanice kalendari a stručna literatura.. Mohla bych dále pokračovat v nekonečném výčtu skvělých stylizací, bizardních písmových typů a veselých ilustrací, které ještě dále doplňují již zmiňované barevné záložky na niti. Dodones moc nerozumím tomu, co mě jako dítě tolik fascinovalo na čisté modré ploše s obřím nápisem (v Helvetice) TPK ZAGREB, ale musím uznat, že se mi strašně líbí dodnes. Celostránková reklama Rudi čajavec se mi stala dokonce přímou inspirací pro jeden z mých prvních plakátů. Pokud se tedy ptáte co pro mne znamená grafický design, kde se v něm vidím a co vůbec grafický design je, odpověď nehledám ve Gillových či Štormových esejích o typografii ale právě v tomto katalogu. Kniha, která sice vznikla jako praktická publikace, dle mého názoru ale skvěle představuje obor v celé jeho spektru. Nekonečné množství tvarových variant logotypů, písmových poloh v perfektně ogranizované struktuře a promyšlené sazbě nepotřebuje žádné další barevné škály, fotografie ani objevný koncept. Představuje pro mne vedle výborné praktické použitelnosti také přehled několika možných přístupů. Stojí zde proti sobě ušlechtilé tvarosloví, výstřední křivky a podivné proporce. Staví vedle sebe „nízké“ amatérské formy a „vysoké“ formy edukované typografie. Ty „nízké“ jsou samozřejmě daleko zajímavější k prohlížení a zkoumaní. Je zřejmé, že osobitost, nerespektování zaběhnutých pravidel a intuitivnost často předčí dokonalou formu. Grafický design je druh užitého umění, které v každodenním životě informuje, komunikuje zprávy a sdělení. Grafický design čistě vizuálně zprostředkovává specifické myšlenky, je součástí vizuální komunikace ale není jejím jediným prostředkem. Designér je prostředníkem. Ten si může vybrat zda se jeho práce bude  rputně řídit pravidly, módními vlnami a novými technologickými vymoženostmi nebo tvořit osobitý autorský styl. Domnívám se, že designér v současné době není pouze zprostředkovatelem informace, ale musí být individualitou. Mísení prvků vysoké kultury s popkulturou, ironie, dekonstrukce, antiestetismus se dostaly do praxe i teorie designu. Hledání rovnováhy mezi pluralitou vlastního stylu a diktátu obecných trendů se staly každodením chlebem.